Na Návsi 16
74774 Neplachovice
podatelna@neplachovice.cz
ucetni@neplachovice.cz
starostka@neplachovice.cz
pevná linka: 553 662 221
mobil starostka: 724 184 390
mobil podatelna: 724 184 391
Již ve středověku existovala v Neplachovicích tvrz, která byla v 16. století přestavěna na zámek. Tento zámek, stojící zřejmě na okraji obce, byl ale v roce 1778 zničen pruským vojskem a později zbořen. V letech 1837-1840 si pak tehdejší majitelka panství, Marie Elgerová z Frohbergu, nechala postavil zámek na novém místě zcela stranou vsi, na tzv. Holasovickém poli. Součástí novostavby byl také anglický park, klasicistní skleník a zimní zahrada. Zámek můžeme přiřadit k typu drobných aristokratických sídel, který se označuje jako vila a který se od konce 30. let 19. století hojně objevuje na slezském venkovně. Společnými rysy těchto staveb jsou půlkruhové suprafenestry se štukovým dekorem nad okny, zvýraznění parteru rustikou nebo lehký portikus s balkonem s litinovým zábradlím. Přestože je autor projektu neznámý, mohl by jím být některý z tehdejších významných opavských stavitelů. Nabízí se jméno Franze Biely, o němž se spekuluje jako o autorovi nedalekého zámku ve Štemplovci, který je jak exteriérem, tak dispozicí téměř totožný s neplachovickým zámkem. Jako další by v úvahu připadal Anton Onderka, v jehož díle se objevuje množství prvků, shodných s prvky neplachovického zámku.
Zámecká budova svou velikostí a architektonickým řešením majitelům zřejmě nevyhovovala, proto byla vzápětí přestavěna a rozšířena. Na východě a západě byly připojeny přístavky s velkými francouzskými okny, k severnímu průčelí bylo přistavěno monumentální schodiště s terasou. Změnu prodělal také interiér, kde byla jedna z místností upravena na novogotickou zámeckou kapli. Autorem této přestavby by mohl být opět Anton Onderka. Nasvědčuje tomu především interiér kaple, obdobný jiným Onderkovým realizacím (např. kapli v domě sester Řádu německých rytířů v Bruntále z let 1845-1846).
V roce 1898 koupil neplachovický statek Robert, svobodný pán z Pillersdorfu. Ten nechal pro potřeby své rodiny zámek opět upravit, tyto úpravy se však zřejmě týkaly pouze interiéru a dodnes se z nich dochovaly některé části, např. dvoukřídlé dveře s obložkami, sociální zařízení s keramickou podlahou a dřevěnou příčkou, či prosklená stěna oddělující schodiště od chodby v patře. Robert Pillersdorf zemřel v roce 1905 a neplachovický statek po něm převzal syn Egon (1877-1952). Ten se kromě služby ve státní správě věnoval hospodaření na svém statku, kde rozvíjel i podnikání v oblasti produkce cihel (postavil nedaleko zámku parní cihelnu). Poté, co přišel téměř o všechnu hotovost za 1. světové války, musel majetek postupně rozprodávat a také přestal dbát o park a zámek, který postupně chátral.
V roce 1945 byl statek Egonu Pillersdorfovi zabaven a do zámku se nastěhovala měšťanská škola. Budova pak byla adaptována v letech 1949 a 1951 pro školní účely. To se projevilo především zrušením francouzských oken, výměnou stávajících oken a dveří a dispozičními změnami. V 60. letech pak byly modernizovány interiéry a odstraněna věžička z hřebene střechy.
Přestože byla dispozice zámku při adaptaci na školu změněna a budova byla v 50. letech 20. století znehodnocena výměnou oken, můžeme zámek v Neplachovicích považovat za jediný autenticky dochovaný empírový zámek na Opavsku. Zámek v sousedním Štemplovci byl sice donedávna ceněn více, ale jeho fasády jsou dílem úprav až z 20. let 20. století a je pravděpodobné, že architekt Leopold Bauer se při nich inspiroval právě vzhledem neplachovického zámku.
V současnosti je zámek využíván obcí Neplachovice při různých společenských a kulturních událostech – konají se zde výstavy, adventní a velikonoční jarmarky a také příležitostně komentované prohlídky.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
30 |
1
|
2 | 3 | 4 |
5
|
6 |
7
|
8 | 9 |
10
|
11 | 12 | 13 |
14 |
15
|
16 | 17 | 18 |
19
|
20 |
21
|
22
|
23 |
24
|
25 | 26 | 27 |
28 |
29
|
30 | 31 | 1 |
2
|
3 |